Členové Královské kolegiátní kapituly u Všech svatých mají od r. 1764 právo nosit tzv. kapitulní numizma. Privilegium získali na žádost probošta Jiřího Bedřicha Wilczeka z rukou císařovny Marie Terezie.

SIGNUM – NUMIZMA – MONILE

Chórový oděv kanovníků (kleriku, mozzetu, rochetu a biret) doplňuje tzv. náprsní dekorace. Obvykle má podobu přívěsku zavěšeného kolem krku na hedvábné stuze, ozdobném řetězu nebo provaze se střapcem. Bývají na ní vyobrazeni svatí patroni kapituly nebo kapitulní znak.

Tato dekorace je pak podle tvaru a podoby označována jako signum (znak) nebo numizma (mince, resp. medaile). U mnoha kapitul není ani výjimkou, že je zpracována do podoby malých relikviářových schránek pro uchovávání ostatků svatých (tzv. monile), jako je tomu v případě Metropolitní kapituly u sv. Víta.

KAPITULNÍ SIGNUM JAKO PRIVILEGIUM

Právo nosit kanovnickou náprsní dekoraci bylo kapitulám a jejím členům udělováno jako privilegium zejména v průběhu 18. století. Tehdy se počala naplno rozvíjet praxe vzniku záslužných řádů, medailí a vyznamenání, které kapitulní signum nápadně napodobovalo. Kanovnická náprsní dekorace však neměla být ani tak vyznamenáním, jako spíše viditelným znamením příslušnosti každého jednotlivého kanovníka ke konkrétní kapitule. Proto si také každá kapitula pořizovala své vlastní signum s vlastním – originálním vzorem.

V Čechách privilegium nosit náprsní dekoraci získala jako první Metropolitní kapitula u sv. Víta v rámci svých starobylých práv, kterými byla oceněna její věrnost v době husitských válek (více v článku Monile kanovníků pražské metropolitní kapituly). Jako druhá obdržela toto právo Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové od papeže Klementa XII. v r. 1736. V r. 1737 je následovala Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, v r. 1744 Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích a r. 1745 Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi.

Po r. 1752 si právo na udělení privilegia přisvojila i císařovna Marie Terezie, která takto udělila svolení nosit náprsní dekoraci Metropolitní kapitule ve slovinské Gorlici a r. 1753 Katedrální kapitule v Tournai. Podobně postupovala i v případě Královské kolegiátní kapituly u Všech svatých, které císařovna udělila právo nosit numizma dne 15. 7. 1764. Stalo se tak na základě žádosti probošta Jiřího Bedřicha Wilczeka z Hlučína (+1771), kterou adresoval císařovně prostřednictvím Českého zemského gubernia.

Jako první je tak mohli použít kanovníci Josef Jan Nepomuk Gallasch (+1773), Jan Václav Janovský z Janovic (+1783), Šimon Antonín Jandera (+1775) a Jan Nepomuk Felix Chuchelský z Nestajova (+1782).

SIGNUM KAPITULY U VŠECH SVATÝCH

Numizma Královské kolegiátní kapituly u Všech svatých tvoří klenot ve tvaru osmicípé hvězdy jako symbolu osmi blahoslavenství. V jeho středu je umístěn medailon, který je složený ze tří částí. Nejvíce patrná je rytířská korunka ozdobená pěti perlami. Ta překrývá do kříže přeložené žezlo a palmovou ratolest. Jedná se o symbol všech svatých, kteří kralují v nebesích. Medailon lemuje nápis „Gloria haec est omnibus sanctis – Sláva tato patří všem svatým“ (Žl 149,9). Klenot je pak převýšen korunou, která pravděpodobně poukazuje na císařský původ privilegia.

Numizma bylo původně zavěšeno na hedvábné stuze fialově červené barvy. Avšak ve druhé polovině 20. století byla stuha zaměněna za ozdobný řetěz.

DIGNITÁŘI KAPITULY

Na rozdíl od řadových kanovníků používají probošt a děkan kapituly coby chórový odznak tzv. náprsní kříž. Toto privilegium pochází z dob, kdy kapitulní dignitáři směli při bohoslužbách užívat tzv. pontifikálie neboli odznaky biskupské důstojnosti. Patřila k nim berla, mitra, náprsní kříž a prsten. Pro probošty naší kapituly je od papeže Klementa X. získal r. 1673 probošt Jan František Kryštof z Talmberka ke zvýšení důstojnosti královské kaple Všech svatých a svatoprokopského kultu. Pro děkany obdržel výsadu pontifikálií kapitulní děkan Ignác Mráz r. 1843. Více v článku Kapitula a právo pontifikálií.

Nicméně po II. vatikánském koncilu (1962–1965) se v Katolické církvi ustálila praxe, v jejímž rámci používají všechny pontifikální insignie především biskupové a příp. další ordináři (zejména opati apod.). Probošti a děkanové kapitul, jejichž předchůdci toto privilegium před tím získali, si proto z těchto insignií v současné době ponechali právě výsadu nosit náprsní kříž.

NESÍDELNÍ – ČESTNÍ KANOVNÍCI

V r. 2021 byla potom pro nesídelní – čestné kanovníky vyhotovena speciální medaile, na které je zobrazen sv. Prokop, erb kapituly a portál kapitulního kostela Všech svatých. Po obvodu medaile je vyražen nápis: „Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském – Strážce hrobu sv. Prokopa“. Medaile je zavěšena na stuze fialově červené barvy s černým pruhem uprostřed. Jako první ji 15. 12. 2021 přijali nesídelní kanovníci doc. Jaroslav Brož a Jan Kotas, S.L.L.

Použitá literatura:

ALEXY, Z. G. Ehrenzeichen der Kapitel in vormals habsburgischen Ländern. Böhlau Verlag: Wien, 1996. ISBN 3205986458.

KOTOUS, J. Náprsní dekorace kanovníků českobudějovické katedrální kapituly. IN Setkání, říjen 2017/XXVII.

LOBKOWICZ, F. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Libri: Praha, 1995. ISBN 80-901579-9-8.

MATĚJKA, J. Monile kanovníků pražské metropolitní kapituly. IN Knihovna pražské metropolitní kapituly.

Fotografie:

Ilustrační fotografie: historické numizma kanovníků: Lucie Horníková, Člověk a víra.

Kanovník Antonín Vřešťál IN Online Archiv Langhans.

Kanovník Václav Wolf IN www.pribehynasichsousedu.cz

Proboštský náprsní kříž: Lucie Horníková, Člověk a víra.

Historické numizma sídelního kanovníka a novodobé medaile nesídelních kanovníků: Lucie Horníková, Člověk a víra.

Fotografie z instalace kanovníků: Lucie Horníková, Člověk a víra.