Založení Královské kolegiátní kapituly u Všech svatých se v kronikách doby Karlovy objevuje na stránkách Kroniky Františka Pražského a Kroniky Pražského kostela Beneše Krabice z Weitmile. Oba kronikáři zařadili založení kapituly mezi hlavní události roku, i když je uvedli pod jiným letopočtem. Rozdílné vročení bylo pravděpodobně zapříčiněno tím, že oba spojovali založení kapituly s jiným právním aktem. František Pražský odvíjí založení kapituly nejspíše od chvíle, kdy byli první členové uvedeni do nově opraveného kostela Všech svatých na počátku ledna r. 1343. Beneš Krabice zas pravděpodobně od chvíle, kdy byli r. 1342 jmenováni první kanovníci.
KRONIKA FRANTIŠKA PRAŽSKÉHO
Léta Páně 1343 pan markrabí moravský, když pozoroval převeliká a nesčíslná dobrodiní a pocty, jimiž ho slavný Bůh milostí své důstojnosti a laskavosti mnohonásobnými dary povznesl a obohatil, roznícen horlivostí upřímné zbožnosti k jeho chvále a poctě a touže ke své spáse zaměnit věci pozemské za nebeské, časné za věčné, povýšil se souhlasem ctihodného otce v Kristu pana Jana, biskupa pražského, a celé kapituly Pražského kostela královskou kapli na Hradě pražském, zasvěcenou k poctě Všech svatých, na kolegiátní kostel, a zřídil tam a ustanovil dvě hodnosti, totiž děkanství a proboštství, jedenáct kanovnických míst a deset služebníků s jejich rozličnými prebendami, které opatřil se souhlasem svého otce, českého krále, aby je vlastnili, svobodně spravovali a podle svého práva, jako svůj majetek na věky drželi. Řečený pan markrabí moravský též chtěl, aby byl děkan řečeného kolegiátního kostela volen kapitulou téhož kostela a potvrzován pražským biskupem, který v té době bude. Avšak udělování proboštství a prebend si vyhradil pro sebe. A toto vše nejjasnější otec a pán, pan papež Benedikt XII., potvrdil a svým listem s bulou nejpevněji utužil. Ostatně svrchuřečený pan markrabí s upřímnou zbožností věnoval a daroval k poctě boží a blahoslavené Panny Marie i všech svatých mnoho relikvií, zlatem, stříbrem a drahými kameny rozmanitě zdobených, a různá drahocenná roucha, mnoho kalichů a monstrancí i jiné kostelní zařízení a všechny potřeby, sloužící k užitku a ozdobě řečeného kolegiátního kostela.
KRONIKA PRAŽSKÉHO KOSTELA BENEŠE KRABICE Z WEITMILE
Léta Páně 1342 Karel, markrabí moravský, prvorozenec pana krále českého, podnícen zbožnou horlivostí a obdržev k tomu souhlas svého otce Jana, krále českého, a ctihodného otce Jana, biskupa pražského, a kapituly téhož Kostela pražského, vytvořil v královské kapli Všech svatých na Hradě pražském sbor, totiž probošta, děkana, jedenáct prebend a deset služebníků, které štědře zaopatřil a jejich kostel bohatě ozdobil mnoha ostatky svatých a jinými skvosty, chtěje a ustanovuje, že obsazování proboštství a prebend má příslušet jemu a jeho nástupcům, králům českým, avšak volba děkana má patřit kapitule téhož sboru. Toto vytvoření a zřízení schválil a potvrdil pan papež Benedikt XII. svým listem zpečetěným bulou.
Použitá literatura:
BLÁHOVÁ M. et al. Kroniky doby Karla IV. Svoboda: Praha, 1987.
Fotografie:
Listy Kroniky Františka Pražského IN digi.ceskearchivy.cz