U příležitosti 400. výročí přenesení ostatků sv. Prokopa ze Sázavského kláštera do kostela Všech svatých r. 1988 připravila kapitula několik akcí, jimiž chtěla znovu připomenout svatoprokopský kult i samotný kapitulní kostel. Na prvním místě to byla renovace hrobu sv. Prokopa, s níž byl také spojen antopologicko-lékařský průzkum jeho ostatků (více v článku Průzkum ostatků sv. Prokopa). Na místě druhém se rozhodla pořídit nový obětní stůl, který byl umístěn v presbytáři chrámu.

OLTÁŘ JAKO SPOJNICE DVOU POUTNÍCH KOSTELŮ

Práce se ujal akademický sochař Karel Stádník (1924–2011), který pro obětní stůl využil řezby z rámu jednoho z oltářních obrazů pocházejících ze zrušeného filiálního kostela sv. Prokopa v Dalejích.

Kostel sv. Prokopa byl vybudován v letech 1711 a 1712 nad jeskyní, v níž podle legendy sv. Prokop přebýval, než se později odebral do sázavské samoty. Chrám se tak vedle Sázavského kláštera a kapitulního kostela Všech svatých zároveň stal oblíbeným poutním místem svatoprokopských ctitelů. Ovšem postupující intenzivní těžba vápence v nedalekém lomu zapříčinila porušení statiky stavby, takže v r. 1966 bylo rozhodnuto o jeho stržení. Dnes již kostel připomíná jen kříž, který zde byl vztyčen r. 2003 u příležitosti 950. výročí úmrtí sv. Prokopa.

Jediné, co se ze zničeného kostela podařilo zachránit, byl mobiliář. Ten byl uložen v dosti nevyhovujících podmínkách v depozitáři kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech. Odtud je zachránil právě Karel Stádník, který jednotlivé části využil pro výzdobu dalších kostelů (mj. hlavní oltář pro kostel sv. Prokopa ve Žďáru nad Sázavou a podstavec obětního stolu pro kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Velízi).

Nový oltář v kapitulním kostele Všech svatých posvětil 28. května 1988 probošt metropolitní kapituly a pozdější světící biskup Jan Lebeda (1913–1991) za přítomnosti probošta kapituly Všech svatých Josefa Kubalíka (1911–1993), kapitulního děkana Ladislava Pokorného (1915–2000), metropolitního kanovníka Jana Matějky (*1932) a P. Václava Wolfa (1937–2019).

Slavnostní událost pak děkan Ladislav Pokorný prezentoval na stránkách Katolických novin (27/1988) jako jakýsi symbolický návrat ostatků sv. Prokopa na původní místo svého posledního odpočinku vprostřed presbytáře, kde mezi lety 1588–1768 stával hrob sv. Prokopa (dnes uložen v boční kapli – více v článku Hrob sv. Prokopa).

OBĚTNÍ STŮL

Samotný oltář v kostele Všech svatých je tvořen jednoduchou světlou dřevěnou deskou oltářního stolu, po jejímž obvodu se táhne zlacené lišta. Tato jednoduchost kontrastuje s velmi bohatou zlacenou barokní řezbou pocházející z dalejského kostela, která spočívá na nižší obdélníkové dřevěné desce tmavohnědé barvy.

AMBON

Karel Stádník ke spolupráci přizval také řezbáře Miroslava Háchu ze Sedlčan, který pro kapitulní kostel vytvořil ambon. Ten je charakteristický velmi dekorativním zdobením, jež svým stylem zcela odpovídá obětnímu stolu. Mezi čtyřmi sloupky, které nesou pultík, pak byla umístěna soška sv. Prokopa vyřezaná podle tradiční podoby světce s opatskou mitrou a obvyklým démonem.

Použitá literatura:

BUDÍNOVÁ, J. Sochař a restaurátor Karel Stádník: dílo, vzpomínky, dokumentace. Barrister & Principal: Praha, 2019. ISBN 978-80-7364-098-9.

POKORNÝ, L. Návrat svatého Prokopa. IN Katolické noviny 27/1988.

Fotografie:

Interiér dalejského kostela In PODLAHA, A. Posvátná místa království Českého. V. díl vikariát libocký. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911.

Žehnání oltáře In Katolické noviny 24/1988.

Ostatní fotografie: archiv kapituly.

Původní oltář In NEUBERT, K. Pražský hrad. Panorama: Praha, 1987.